Představte si, že žijete ve světě, kde moc a vládnoucí elity ve jménu obecného blaha a "pro vaše dobro" neustále zmenšují už tak dost okleštěný prostor vaší svobody. Používají důmyslné techniky manipulace, aby vás přiměly chovat se tak, jak potřebují; čas od času ve vás cíleně vyvolávají strach, aby vás snáze ovládaly; dokážou sledovat každý váš pohyb, každý váš krok, aby vás měly plně pod kontrolou; vštěpují vám, že vědí lépe než vy, jak máte žít a co si máte myslet. A když se vám tohle všechno přestane líbit a konečně pochopíte, že už vás připravily o veškerou svobodu myšlení, a začnete se vzpírat, bránit, protestovat a odhalovat mechanismy a nástroje moci, které používají, označí vás za vyvrhele, přívržence zavrženíhodných názorů, zastánce konspiračních teorií, nebo třeba šiřitele "fake news"… V takovém světě žije hlavní hrdina románu s názvem Probuzení, kterým jeho autor tentokrát odvážně vybočil z linie příběhů, na které jsme u něj zvyklí. Laurent Gounelle ve svém posledním díle, které psal v době vrcholící pandemie covid-19, totiž nelíčí pozitivně laděný příběh, nýbrž přináší mrazivé podobenství současné reality - naší reality. Obraz noční můry, z níž bychom se měli konečně probudit. z knihy: "V diktatuře stačí lid umlčet silou. V jiných režimech se na to musí jít mnohem rafinovaněji a trpělivě čekat na příležitost, třeba na nějakou aktuální událost, která se využije k tomu, aby se lidé přiměli postupně se vzdát svých svobod a smířili se s tím, že budou stále více a více kontrolováni, až se dosáhne stavu, kdy z demokracie nezbude nic…" "Nejlepší způsob, jak přimět lidi, aby se vzdali svých svobod, je využít strachu. ,Kdo ovládá strach lidí, stává se pánem jejich duší,‘ řekl Machiavelli. Čím víc jsou lidé ovládáni strachem, tím snadněji se podřizují autoritě, která je má chránit. A čím déle je v tomto stavu udržujete, tím více si zvyknou na to, že jsou ovládáni."